O autorovi rukopisu

 

Životopis autora rukopisu

Jiří z Lichtenštejna se narodil kolem roku 1360jihomoravském Mikulově jako potomek šlechtického rodu původem z Tyrol. První významná zmínka o jeho životě je z roku 1377, kdy začal studovat práva na Vídeňské univerzitě. Mezi léty 1381-90 byl proboštem kapituly při sv. Štěpánu ve Vídni. Zastával tedy ve své době nejvyšší možný církevní post v Rakousku, s kterým byla spojena i funkce kancléře university. Ve stejném období byl kanovníkem katedrály v Pasově a apoštolským protonotářem. V roce 1390 je nominován do funkce biskupa knížete Tridentského. Volba nového biskupa tridentskou kapitulou proběhla 29. září roku 1390, papež volbu potvrdil 10. října a odeslal ji ke schválení Václavu IV. a vazalům biskupského knížectví. Osm dní poté Jiří děkuje tridentské kapitule za svěřenou důvěru. Do úřadu  v Tridentu nastoupil koncem března roku 1391. Od samého počátku svého působení v Tridentu je v rozporu s místními obyvateli z důvodu své snahy o obnovu práv biskupa ve vztahu ke svým vazalům. Pokusil se vymanit se z poddaného postavení diecéze vůči Tyrolsku, když neuznal spojenectví, nýbrž jen přímou autoritu císaře.  Projevil snahy i oautonomii celé oblasti. Taktéž je mu vyčítáno dosazování osob sobě blízkých, často moravský rodáků, do úřadů. Zároveň však za jeho vlády dochází k ohromnému kulturnímu a uměleckému rozkvětu celé oblasti. Během svého úřadování propojil starou část tridentského hradu Buonconsiglio (Castelvecchio) a Orlí věž (Torre Aquila), kterou nechal přestavět a vyzdobit freskami Dvanácti měsíců (Ciclo dei Mesi) českého malíře známého jako Mistr Václav. Jeden z portrétů zřejmě zachycuje podobu samotného knížete-biskupa.  Byl to zřejmě také on, kdo nechal zbudovat Sokolí věž (Torre Falco).

Odpor obyvatelstva a hlavně místní aristokracie k jeho snahám o rozvoj města i celé oblasti, které ovšem provázel i růst daní vyvrcholil otevřeným povstáním 2. února 1407. Biskup byl zajat a uvězněn v Torre Vanga a donucen potvrdit mnohá nová práva a privilegia měšťanům i obyvatelstvu. Potom už následoval exil biskupa ve Vídni, návrat do Tridentu roku 1409 a další exil na Moravě. Roku 1414 byl Jiří z Lichtenštejna povolán na koncil v Kostnici, kde se projednávala i jeho kauza. Bylo dosaženo dohody s Fridrichem IV. Habsburským tehdejším hrabětem Tyrolským, Trident však dohodu odmítl přijmout. Zbytek života tak strávil biskup na hradě Valer, kde také 20. srpna 1419 umírá, patrně na otravu.

Zajímavý je inventář biskupova majetku, ukořistěného Fridrichem IV. roku 1410 v důsledku povstání tridentských obyvatel. Soupis předmětů ukazuje na mnohostranné zájmy biskupa. Je zde zahrnut i výčet svazků biskupovy knihovny. Ta čítala kromě knih teologických, zejména církevních otců a liturgických také svazky z církevního i světského práva a spisy antických autorů. Zaznamenáno je také několik iluminovaných rukopisů, jako Bible „in pulcherrimo volumine“ nebo Žaltář „cum pulcherrimis figuris“, které se však zatím nepovedlo ztotožnit s dochovanými díly (byl mezi nimi i Voynichův rukopis???). Velmi důležitým je ovšem Herbarium cum figuris depictis“, který byl identifikován s tzv. Tacuinem sanitatis z Vídně, vytvořeným původně pro veronskou rodinu Cerrutiů a následně v rukou Jiřího z Lichtenštejna, což dokazuje jeho znak na frontispisu. Tento rukopis sehrál pravděpodobně významnou úlohu pro malby v Orlí věži. Jedná se o bohatě ilustrovanou knihu přesahující svým obsahem klasický herbář. Z četných vyobrazení rostlin mohl čerpat i autor pro ilustrace  Voynichova rukopisu. Viz odkazy 1 a 2.

 

  1. Odkaz na výzdobu Orlí věže, jednoho z největších výtvarných počinů českého umělce v Itálii:  https://it.wikipedia.org/wiki/Ciclo_dei_mesi
  2. Odkaz na Tacuinum sanitatis předlohy pro výzdobu Orlí věže. Ilustrace v knize mohli být inspirací i pro autora rukopisu: http://digital.onb.ac.at/RepViewer/viewer.faces?doc=DTL_3506830&order=1&view=SINGLE
  3. Odkazy na stránky Voynichova rukopisu: http://online.pubhtml5.com/ccfe/xrfe/#p=1
  4. Odkaz na radiokarbonovou analýzu rukopisu: http://www.voynich.nu/extra/carbon.html

     

 

Život a doba autora rukopisu

Jiří z Lichtenštejna žil v neklidné době. Po velkých morových ranách, které postihly Evropu ve 14. století, došlo k velkým společenským změnám. Smrt velkého počtu lidí vedla k úbytku pracovní síly. Narůstá vliv měšťanstva a řemeslníků. Feudálové a církev ztrácejí svoji výhradní pozici ve společnosti. To se odráží i ve velkých problémech při autorově působení v Tridentu. Dalším velkým problémem doby je krize v katolické církvi počátkem 15. stol. Nastává papežské schizma, kdy v čele církve stojí dva později dokonce tři papežové. Tato situace dostává autora jako vysokého církevního hodnostáře do složité situace. Neví, ke kterému z papežů se má spíše přiklonit a kterého respektovat. Jeden ze vzdoropapežů Jan XXIII. jej dokonce 5. červná 1411 jmenoval kardinálem. Autor však odmítl poslušnost papeži Martinovi V., který se po složité volbě na Kostnickém koncilu stává v r. 1417 novým a jediným papežem. Tyto jeho problémy se odráží i v textu jeho rukopisu, kde v některých pasážích vyjadřuje pochybnosti o učení církve i o svém životě a svým působením v této složité době.

 

Po té kdy byl čtenář seznámen s životem a dobou mnou určeného autora rukopisu bylo by dobré seznámit ho s dalšími alternativními autory a s názory na jejich autorství:

Roger Bacon (1214-1294) významný anglický učenec. Působil však dlouho před obdobím vzniku rukopisu.

Leonardo da Vinci (1452-1519) všestranný umělec. Kresby v rukopisu jsou spíše dílem nepříliš dobrého výtvarníka. Žil v době dlouho po vzniku rukopisu.

Alchymisté John Dee (1527– 1609) a Edward Kelley (1555-1597) žili v době dlouho po vzniku rukopisu.

Mnohem zajímavějším se jeví Giovanni Fontana (ca. 1395 – ca. 1455) Italský vědec a vynálezce. Zabýval se tvorbou mechanických strojů a přístrojů. Informace o svých vynálezech šifroval. Jeho kryptografický systém je však popsán jako jednoduchá, racionální šifra založena na znaménkách bez písmen nebo čísel. Tedy velmi odlišná od šifry Voynichova rukopisu.

Autoři z českého prostředí:

Angelus de Florencia ( 1408) od roku 1346 působil v Praze jako lékárník a botanik (zakladatel první pražské botanické zahrady). Informací o něm příliš mnoho není. Dobrá znalost češtiny není prokázána.

Georg Handsch von Limuz (1529-1578) lékař a botanik studoval ve Ferraře v severní Itálii. Žil ovšem v době příliš vzdálené od prokázaného vzniku rukopisu

Eliška z Rožmberka (1466-1507) o jejím životě se mnoho neví, o vzdělání se neví nic. Zřejmě žila typickým životem středověké šlechtičny:  narození-výhodná svatba-děti-úmrtí. Tvorba rukopisu a jeho šifrování tak zřejmě nepřichází v úvahu.

Další navrhovaná autorství jsou jaksi mimo reálné úvahy (rukopis vznikl v Asii (Čína), v Americe (Aztékové), je to podvrh objevitele Voynicha, je to hudební záznam atd. atd.)

Pokud ovšem má někdo z návštěvníků těchto stránek jiný názor, ráda ho uvítám.

 

                                                                                                                                                 srpen 2018